V novém občanském zákoníku účinném od 1. ledna 2014 se v ust. § 1897 odst. 1 uvádí:
Postoupení smlouvy je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže.
K uvedenému textu je snad vhodné učinit technickou poznámku, že pod pojmem „postoupená strana“ se skrývá zbylý účastník smlouvy, tj. účastník smlouvy odlišný od postupitele, tedy onen pasivní účastník ( spíše objekt) tohoto postoupení.
Každopádně však z uvedeného ustanovení vyplývá, že kterýkoliv účastník smluvního vztahu by si měl dát pozor na to, zda v podepisované smlouvě nedává souhlas předem s postoupením takové smlouvy. V takovém případě totiž druhá smluvní strana (ať už v postavení věřitele nebo dlužníka) může svá práva a povinnosti z této smlouvy převést na libovolnou třetí osobou bez nového konkrétního souhlasu první smluvní strany. Může tak dojít k nežádoucímu a nepříjemném stavu, kdy se změní osoba dlužníka či věřitele v určité smlouvě, aniž by to vyžadovalo jakýkoliv náš další souhlas.