Výběr novinek práva obchodních korporací v roce 2014

 Společně s novým občanským zákoníkem vstoupí dne 1. 1. 2 1014 v účinnost i zákon o obchodních korporacích ( zákon č. 90/2012 Sb.). Oba dva zmíněné zákony byly publikovány (jsou tedy platné) ve Sbírce zákonů již dne 22. 3. 2012.  Přestože zůstává zatím nejasná otázka, zdali tyto zákony vůbec vstoupí v platnost skutečně v lednu 2014 (viz současná nejasná situace po odmítnutí senátem některých doprovodných zákonů),   není jistě od věci si připomenout alespoň některé zásadní změny, které se týkají právní úpravy obchodních korporací, tj obchodních společností a družstev.

1.  jedním z doprovodných zákonů je i zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (zákon č. 304/2013 Sb. – vyhlášen dne 30.09.2013).  Okruh skutečností, které budou muset obchodní společnosti do  rejstříku povinně zapisovat, popřípadě dokumentů, které bude nutné zakládat do sbírky listin, se tímto zákonem někde zužuje, ale vesměs se spíše rozšiřuje o nové skutečnosti.  K uvedení do souladu s novými požadavky zákon stanoví lhůtu šesti měsíců od účinnosti, tedy do 1. 7. 2014. Novinkou je možnost, aby subjekty zapsané do Obchodního rejstříku požádaly o zápis údajů, u kterých to zákon nevyžaduje. Takový zápis je potom mohl pomoci vyvrátit dobrou víru třetích osob v opak.  Zápis do rejstříku bude moci nově provádět i notář dálkovým přístupem.
2.  Jako vždy při velkých novelizací vyvstává problém s přechodnými ustanoveními, tj. s uplatněním nových ustanovení na obchodní společnosti vzniklé před 1.1.2014.  Základní přechodné ustanovení je uvedeno v § 3041 odst. 1 v nového občanského zákoníku: „Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti.“  Převažuje názor, že toto ustanovení se týká takzvaných statusových otázek společností, tj. otázek založení, vzniku, zrušení, zániku, přeměny, dále otázek jednání za právnickou osobu, ale také organizace vnitřních poměrů a podobně.  Zákon o obchodních korporací stanoví obchodním korporacím lhůtu šesti měsíců na to, aby přizpůsobili společenské smlouvy úpravě podle tohoto nového zákona (viz § 777 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).  základní otázky obchodních korporací je se tedy po prvně v lednu 2014 v zásadě podřídit nové právní úpravě. Tímto dnem se ruší veškerá ustanovení společensky smluv a stanov, která jsou v rozporu s donucujícími (kogentními) ustanoveními nového práva.
3.  Nově se výslovně stanoví, že název (firma) právnické osoby může obsahovat jméno jen takové fyzické osoby, k níž má tato právnická osoba zvláštní vztah (jde například u jejího zakladatele a podobně).  Není přitom rozhodné, zda se jedná o člověka žijícího, anebo zemřelého.  K užití jména se navíc vyžaduje souhlas jeho nositele;  v případě osoby zemřelé může souhlas udělit jeho manželka či potomek. Pro uzpůsobení těmto požadavkům stanoví  zákon o obchodních korporacím šestiměsíční lhůtu (viz § 777 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).
4.  Podle § 777 zákona o obchodních korporacích se korporace mohou nejpozději do dvou let změnou společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku.  Pokud tak obchodní společnosti neučiní, bude se i po prvním lednu 2014 aplikovat úprava práv a povinností společníků obsažená v dosavadním právu (tj. v právu platném a účinném do konce roku 2013), zejména v obchodním zákoníku.
5.  Nový občanský zákoník  umožní, aby v libovolném orgánu právnické osoby zasedla jiná osoba právnická.  Právnické osoby tak budou moci obsadit místa jednatelů či křesla v představenstvu a i v dozorčích radách, včetně postů předsednických.
6.  Významné změny se dotknou i právního základu vztahu  mezi obchodní korporací a členy jejích orgánů.  kdo, to je právo vychází z opačné konstrukce, než tomu bylo dosud; nedohodnou-li si účastníci nic a nepůjde-li o některý z případů uvedených v § 59 odst. 4 zákona o obchodních korporacích, výkon funkce zůstane bezplatný.  Členovi orgánu tak nevznikne právo na žádnou odměnu (§ 59 odst. 3 zákona o obchodních korporacích).  Členové orgánu, jejichž  funkce vznikla před 1. lednem 2014, mají čas do 1.7. 2014, byť aby smlouvy o výkonu funkce doplnili o nové náležitosti. Pokud se tak nestane, nastoupí účinek bezplatnosti výkonu funkce (viz § 59 odst. 3 zákona o obchodních korporacích)
7.  Zákon o obchodních korporacích nepřejal pravidlo, které by navázalo na dnešní § 66 obchodního zákoníku.  Tím dojde ke ztrátě právní opory pro takzvané souběhy funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance na vedoucí pozici, jehož pracovní náplň zahrnuje mimo jiné rozhodování otázek obchodního vedení.  Hrozí tedy situace, že soudy budou tolerovat souběžné pracovní poměry jen tehdy, jestliže předmětem pracovního poměru bude jiná činnost, než kterou zahrnuje funkce člena statutárního orgánu.
8.  V případě určení  mzdy ve prospěch osoby blízké členovi statutárního orgánu se nově požaduje, aby toto určení bylo schváleno valnou hromadou. Jinak bude ujednání o takovém plnění relativně neplatné; jeho neplatnosti se společnost / nebo jiná oprávněná osoba, k, jejíž ochraně ustanovení slouží jen – viz § 586 odst. 1 nového občanského zákoníku/ bude moci dovolat do šesti měsíců.  V současných doktrinálních komentář komentářích  se vyskytuje názor, že při analogické aplikaci § 767 odst. 3 zákona o obchodních korporací je potřeba smlouvy o výkonu funkce a odměňování upravit ve lhůtě do 1. července 2014.
9.  I nadále platí, že vynakládat péči řádného hospodáře je základní povinností člena orgánu.  Nově se však výslovně upravuje, že nelze spatřovat porušení péče v jednání člena orgánu, který při podnikatelském rozhodování mohl v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu korporace (tzv. pravidlo podnikatelského úsudku – business judgement rule).
10. Kdo péči řádného hospodáře poruší, nahradí společnosti vzniklou újmu.  V současných doktrinálních výkladech se lze setkat s názorem, že se bude jednat  o náhradu škody způsobené porušením smluvní povinnosti (použije se tedy paragraf 2913 nového občanského zákoníku). Tato bude vznikat bez ohledu na zavinění, škůdce se však povinnosti k náhradě zprostí poukazuje na liberační důvody.  Porušitel péče řádného hospodáře dále bude povinen hradit škodu přednostně uvedením do předešlého stavu (podobně jako nově všichni škůdci), nikoliv v penězích, protože společnost sama zvolí formu peněžité náhrady.  Důležitou novinkou je pravomoc soudu postihnout člena orgánu společnosti za porušení péče řádného hospodáře tím, že ji na 3 roky zbaví funkce v ve svém správním orgánu společnosti je ve všech ostatních (§ 65 odst. 1 zákona o obchodních korporacích).
11.  Bude-li rozhodnuto o úpadku společnosti, mohou se ocitnou členové statutárního orgánu v nepříjemné situaci.  Soud bude moci rozhodnout o jejich neomezeném ručení za dluhy společnosti, pokud věděli nebo mohli a měli vědět o hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili pro jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné (§ 68 zákona o obchodních korporacích).
12.  Obecně ve vztahu k ručení se přebírá pravidlo, podle něhož společníci ručí za dluhy společnosti s ručením omezeným jen do výše souhrnu nesplacených vkladů.  Nová situace však nastává u osob ovládajících a takzvaně vlivných.  Ovládající osoba je vymezena obdobně jako dnes. Vlivnou osobou zákon definuje velmi široce: bude jí každý, kdo bude mít vliv na obchodní korporaci (dle § 71 odst. 7 zákona o obchodních korporacích).  budeš tady každopádně libovolný společník či akcionář ale zřejmě také jejich právní nebo ekonomický poradce společnosti. Za určitých okolnosti pak této osobě vzniká povinnost hradit újmu, která společnosti vznikne působení tohoto vlivu. V doktríně se vyskytují názory, že takovéto významné intenzity vlivu však běžně společník ani akcionář nedostane.  Jiné to ovšem může být u odborných poradců společnosti.
13.  Za pozitivní změnu lze označit uvolnění pravidel pro nakládání s majetkem společnosti. Omezení pro takzvané vnitřní obchodování (dnes dle § 196a obchodního zákoníku)  ze zákona mizení, zůstává pouze nezbytné minimum pořadu unijním právem. Ubývá také zákonem předepsaných souhlasů valné hromady s uzavřením smlouvy.
14.  Dochází ke zrušení zákazu řetězení jednočlenných s.r.o. (§ 105 odst. 2 obchodního zákoníku). Napříště tak i jednočlenné s.r.o. bude moci založit libovolný počet znovu jen jednočlenných s.r.o. či se stát jejich jediným společníkem.
15.  U s.r.o. bylo zrušeno stanovení minimální výše základního kapitálu; výše vkladu musí činit nejméně jednu korunu.
16.  Znalce pro ocenění nepeněžitých vkladů již nebude vybírat povinně soud, nýbrž jej mohou vybrat zakladatelé či jednatel  (§ 143 zákona o obchodních korporacích).
17.  Zákon nově neukládá s.r.o. povinnost vytvářet rezervní fond.
18.  Podíly budou ze zákona obecně převoditelné; tuto převoditelnost může vyloučit pouze společenská smlouva.  Současný stav byl opačný, když podíly byly obecně nepřevoditelné; jejich  převoditelnost naopak musela připustit společenská smlouva.