Institut osoby zúčastněné na řízení je v zákoně vymezen poměrně úzce; podle soudního řádu správního je třeba, aby dotčení v právech bylo přímé, nepostačí tedy zasažení nepřímé, obecné nebo dokonce eventuální.
Nejvyšší správní soud se k institutu osoby zúčastněné na řízení vyjádřil při posuzování kasační stížnosti zastupitele města Ostravy advokáta Petra Kausty. Ten chtěl jako obyvatel Ostravy vstoupit do řízení o žalobě Statutárního města Ostrava na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných -Vlády České republiky, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Město se v ní domáhá, aby žalovaným bylo zakázáno pokračovat v porušování práva na příznivé životní prostředí, když samotný problém vidí v nedostatečné a neefektivní ochraně čistoty ovzduší a v neefektivním systému na dodržování limitů znečištění ovzduší.
Stěžovatel nesouhlasil s usnesením Městského soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto, že podle zákona osobou zúčastněnou není. Nejvyšší správní soud dal městskému soudu za pravdu a kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.
Podle soudního řádu správního se institut osoby zúčastněné na řízení omezuje na
- řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a
- řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu.
Tento závěr potvrzuje i dosavadní judikatura Nejvyššího správního soudu, podle které je v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu účast osoby zúčastněné na řízení z povahy věci vyloučena.
„Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům. Stěžovatel v posuzované věci neuvedl žádné veřejné subjektivní právo, na němž by mohl být rozhodováním soudu o žalobcově návrhu přímo dotčen, pouze obecně tvrdí, že má zájem na vyhovění žalobcova návrhu jako jeho obyvatel. Nejvyšší správní soud však vychází z toho, že pro konstatování účastenství nepostačuje obecné tvrzení, že je stěžovatel ve stejné faktické i právní pozici jako všichni ostatní obyvatelé žalobce“, uvedla k rozhodnutí soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřina Šimáčková s tím, že: „logicky tedy ani obyvatel obce, která je žalobcem, pouze z titulu své příslušnosti k obci žalobce nemůže své účastenství dovozovat.“
(Podle tiskové zprávy NSS a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14 . 12. 2011, sp.zn. 6 Aps 4/2011.)