Pavel Kohout
Jako kterákoli oblast lidské činnosti, také daně mají dnes ucelenou teorii. Zabývá se jimi početná akademická obec, publikují se vědecké články zabývající se teorií i empirickým výzkumem. Za některé z těchto výzkumů byly dokonce uděleny Nobelovy ceny.
Různí ekonomové docházejí na základě těchto výzkumů k různým doporučením. Na mnoha bodech se většina z nich shodne docela dobře. Například by se těžko hledal někdo, kdo by tvrdil, že daně mají být složité. Ale existují i zajímavější výsledky. Lze například odvodit na základě elegantního matematického modelu, že bohatí mají mít nižší mezní daně z příjmu a že daň z přidané hodnoty by měla být nižší u luxusních předmětů než u základních potravin.
Podobné teoretické výsledky jsou těžko realizovatelné z politických důvodů, ale to je vedlejší věc. Co chci zdůraznit: že daňová teorie je nesmírně bohatá a překvapivě pestrá ve svém záběru. Některé poznatky jsou velmi praktické, jiné jsou – inu, teoretické. Lze teoreticky zdůvodnit rovnou daň z příjmů. Lze zdůvodnit i progresivní daň, pokud v modelu použijeme jinou sadu vstupních parametrů.
Při veškerém bohatství finančních modelů a rozmanitosti teoretických názorů však nikde v teorii nenajdete oporu pro tvrzení, že paušální sazba daně z přidané hodnoty pro všechny položky je optimální. Tvrzení typu „každý ekonom vám potvrdí, že jedna sazba je nejlepší“ je nepravdivé. Ano, jednotná sazba vypadá jednoduše z hlediska kalkulace a z pohledu ministerstva financí, ale jde jen o jednoduchost z hlediska účetnictví. Hlubší zdůvodnění chybí.
Dalším údajným argumentem je tvrzení „když bude zvýhodněn jeden typ zboží, budou chtít výhodu všichni“. To je argument slabošský a všeobecně nepřesvědčivý. Silný politik, jakým byla například Margaret Thatcherová, dokáže prosadit svůj názor. A ani „železná lady“ nezměnila nulovou britskou sazbu u knih a tiskovin, i když jí to doporučoval ministr financí Nigel Lawson! Thatcherová byla dost silná, aby dokázala svůj postoj obhájit, i když – jen tak zcela mimochodem – nevystudovala ekonomii, nýbrž chemii.
Rozdíl mezi Británií a Českem, rozdíl mezi podporou vzdělanosti a ignorantstvím, rozdíl mezi silným a slabým politikem. Každý nechť si vytvoří svůj názor.
Končím konstatováním: stejná sazba DPH pro všechny položky včetně knih nemá ani teoretickou ani empirickou podporu.